ÚSPĚŠNÍ ABSOLVENTI

CO MAJÍ SPOLEČNÉHO?

Alexandra Nosková je moderátorkou České televize, Dagmar Klimovičová šéfredaktorkou prestižního magazínu o luxusních automobilech Top Cars, Jana Murugunathan Štrausová  je ředitelkou ADC College v Londýně. Co mají společného? Všechny úspěšné mladé ženy získaly základy vzdělání na broumovském gymnáziu. Alexandra Nosková vzpomíná na kvalitní výuku angličtiny, Dagmar Klimovičová „měla štěstí na kantory“, Jana Murugunathan Štrausová oceňuje individuální a pozitivní přístup učitelů, jak sama říká, „bez gymnázia bych nebyla tam, kde jsem dnes.“

Úspěšných absolventů jsou desítky, výše zmiňované mladé dámy jsou jen špičkou ledovce. V současné době studuje na gymnáziu 300 studentů v 11 třídách. V příštím školním roce by chtěla škola otevřít další dvě třídy, jednu pro osmileté gymnázium, druhou pro čtyřleté. O tom, v jakém prostředí studenti studují, jak jsou vybaveny učebny, jaké se používají učebnice, jak je na tom škola s výpočetní technikou, kteří učitelé pracují na gymnáziu, jaké škola pořádá akce, kam jezdí do zahraničí  – tohle všechno, a ještě i něco navíc, se můžete dozvědět na každoročních dnech otevřených dveří, na různých školních akcích pořádaných jak pro studenty školy, tak i pro veřejnost (např. vánoční koncert na schodech školy) a na mimořádných veřejných akcích, jako jsou právě probíhající oslavy 70. výročí založení českého gymnázia v Broumově. A navíc lze do školy přijít po dohodě jen tak - kdykoliv. Přijďte se tedy podívat, jaký je momentální stav školy a co se za zdmi školy ukrývá.    

Dagmar Klimovičová

Šéfredaktorka TOP CARS, maturovala 1998

"V Broumově jsem prožila celkem deset let a nemůžu říct, že by začátek byl nějak zvlášť růžový. Když se v jedenácti letech přestěhujete na malé město a úplně všechno je nové, je to vlastně docela peklo. Měla jsem ale velké štěstí, že jsem se dostala právě na víceleté gymnázium v Broumově. Na pár let jsem měl klid  a nemusela se zabývat otázkou, jakou školu si vyberu v patnácti. Navíc jsem měla i celkem štěstí na kantory. Nevím, jestli oni můžou napsat totéž :) Až na vyloženě neoblíbené předměty, mezi které patří všechny exaktní vědy, jsem na gympl chodila docela ráda. Dodnes si pamatuju svůj maturitní den, bylo to v roce 1998 a táta mi tenkrát půjčil svůj mobil, abych mu hned potom zavolala, jak jsem dopadla. Nebudu se chlubit výsledkem, ale táta byl strašně hrdej. Moc ráda na ten den vzpomínám.  Přeji všem vašim studentům spoustu krásných let na vaší škole a úspěšnou volbu navazujícího studia." 

Alexandra Nosková

Moderátorka České televize, maturovala 2002  

Email, ve kterém mě pan profesor Kulhánek požádal o pár řádků, několik vzpomínek na má studentská léta na broumovském gymnáziu, mě zastihl kolem páté hodiny ranní, kdy jsem se v České televizi  připravovala na vysílání. Hlavou mi hned probleskla naše chápající a spravedlivá  třídní profesorka Zdena Cikrytová, spolužáci, dobrý kolektiv, školní výlety, mé boje s matematikou a fyzikou, obavy před třídními schůzkami i velké výčitky před dnem zúčtování, maturitní zkouškou. Proč já se více neučila. Dnes, když se ohlédnu zpátky, musím říct, byla to fajn léta a klidně bych je vrátila. Nevím, jestli bych byla pilnější studentkou, ale určitě bych si víc uvědomovala těžkou roli profesorů a jejich neúnavnou snahu nás něco naučit. My, studenti, jsme jim to rozhodně neulehčovali, teda jak kteří. Vzpomínám si, jak jsme se spolužačkou šly za školu. Ráno jsme nastoupily do autobusu  a místo směr Broumouv odjely do Hradce Králové. Tam jsme strávily celý den. Rodiče nám absenci samozřejmě neomluvili, trest nás neminul. Myslím, že to byla ředitelská důtka. Jindy jsme zase rušily při hodinách. To rozhodně nepřipadalo v úvahu při angličtině. Vzpomínám na přísnou  paní profesorku Košťálovou, jejich hodin jsem se trochu bála, ale kdykoliv jsem po gymnáziu použila angličtinu, setkala jsem se s kladnou reakcí, jak dobře nás na škole připravili. Podstatně horší to bylo s matematikou, trpělivá paní profesorka Čtvrtečková se sice snažila seč mohla, ale má hlava počty zkrátka odmítala. I na to ale ráda vzpomínám. Milí mladší kolegové, nepřejte si, aby léta na broumovském gymnáziu rychle uplynula. Užívejte si je, už se nebudou opakovat. Některé věci jsme schopni plně ocenit až s odstupem.

Vlastimil Havlík

Ředitel Textilního muzea Česká Skalice, muzejník a historik, maturoval 1975

Studentem gymázia jsem byl v letech 1971-1975, v letech normalizačních. I přes uvedený normalizační rámec to byly pro mne roky nabité událostmi,děním, od touhy poznat a poznávat po akce typu zakoupení promítací skříně do čtvrťáku, od ranních basketů po nácvik prvomájového průvodu, od účasti v soutěži Haškův džbáneček po nezapomenutelné bramborové brigády, od lisování rostlin do školního herbáře po rvačku s domorodcem v halasu vinného sklípku na výletě ve Vysokých Tatrách. Studium na gymnáziu mi dalo solidní základy a uvědomuji si, že mi mohlo dát ještě daleko více, kdybych si ho byl od začátku třetího ročníku ( bydlel jsem sám na internátě )  více dopřával. Imponovali mi, a dodnes imponují učitelé, kteří si to do školy nechodili pouze odučit,ale zajímalo je také, koho to vlastně učí a jak to koho kterého naučit.   

Jana Murugunathan Strausová

Ředitelka ADC College London, maturovala 2004

Gymnázium Broumov mi umožnilo studovat v prostředí s individuálnim přístupem. Vyučujicí jsou zde pozitivni a utváří tak ve studentech pozitivni přístup nejen ke studiu,ale i k životu jako takovému, což je základem každé úspěšné kariéry, tedy i ty mé. Bez studia na gymnáziu bych nebyla tam, kde jsem dnes.          

Lucie Němečková

Dramaturgyně divadla Husa na provázku Brno, maturovala 1987

Nevím, kde jsem brala tu jistotu, ale nikdy jsem nepochybovala o tom, že se na broumovské gymnázium dostanu. Jednak nebyla moc šance jít jinam. Jednak proto, že mělo dobrou pověst a dobré kantory. Byla jsem přesvědčená, že udělám maturitu, půjdu do Prahy na vysokou a pak se vrátím a budu na tom samém gymnáziu učit. Nejlíp češtinu s ruštinou. Což odpovídalo mým tehdejším zálibám i koloritu doby. Všechno šlo nejdřív podle plánu, ale pak se to jaksi zvrtlo a vydala jsem se jiným směrem. Když se teď za vším ohlídnu, mám pocit, jako bych psala o někom jiném, o něčem z jiného světa. Druhý život si žiju já i „moje gymnázium“. Jak je vidět, ve svém profesorském sboru mě nepostrádá. Zato já ve své profesi dramaturga pořád čerpám z toho, co ta jiná žena ve mně v onom minulém životě zažila, co se naučila, v čem se mýlila. Kdybych měla říct´, co nebo kdo mě nejvíc ovlivnil, tak určitě paní profesorka Věra Řehořová. Nikdo jí neřek´ tenkrát jinak než „babča“. Pérovala mě v ruštině, připravovala na recitační soutěže, olympiádu i na přijímačky. Věnovala mi spoustu svého osobního volna. Dnes se to zdá neuvěřitelné, že úplně zadarmo. Jezdila jsem za ní do „domečku“ v Žabokrkách a já nikdy nezapomenu na to, jaký zmatek, ale zároveň jaké nečekané impulsy v mé hlavě rozpoutala, když mi u aristokraticky servírovaného čaje jednou řekla: „To je všechno hezký, co si ve škole i tady povídáme, ale ono je to ve skutečnosti ještě trochu jinak.“  Věřila mně a věřila ve mě. Přála bych všem studentům takové učitele, na jaké jsem měla v té divné době štěstí já.

Jaromír Vejrych

Diplomat, Velvyslanectví ČR, Káhira, Egypt, maturoval 2005

Na léta prožitá na broumovském gymnáziu rád vzpomínám a dodnes si myslím, že podání přihlášky na tuto školu byla jednoznačně správná volba. I po deseti letech si vybavím jména snad všech učitelů, jejichž předměty jsem během let strávených na gymnáziu absolvoval. Některé předměty mne bavily více (čeština, dějepis, základy společenských věd, estetická výchova výtvarná), některé pak méně (fyzika) a některé dle probírané látky (matematika, biologie a chemie). I výuka jazyků, především angličtiny a němčiny, byla na vysoké úrovni. Díky profesionálnímu výkladu vyučujících broumovského gymnázia jsem se při žádné hodině nenudil a něco jsem si snad i odnesl a později zúročil během svých vysokoškolských studií ať na filozofické či právnické fakultě. Na gymnáziu jsme měli vynikající kolektiv. S některými spolužáky jsme společně trávili většinu školního i mimoškolního dne a domů jsme se vraceli až na večeři. Občas docházelo i k vtipným situacím, a to když jsme sabotovali snahy učitelů o naši zdárnou výchovu a vzdělání. Třeba když bylo stanoveno datum čtvrtletní prověrky z chemie, všichni kluci ve třídě jsme se k tomuto datu zaregistrovali na šachový turnaj, který probíhal v Sokolovně nad Střelákem. Z akce se jim (učitelům) nás odvolat nepodařilo a dodnes si myslím, že se i oni nakonec zasmáli. I když byla naše třída považována tak trochu za černou ovci, procenty vyjádřená úspěšnost v přijímacích řízeních na vysokou školu byla do toho roku zdaleka nejvyšší.

Martin Kašpar

Generální ředitel firmy Microtherm CZ, manažer, maturoval 1983

Studium na broumovském gymnáziu mi v mnohém otevřelo oči. Především jsem přišel o iluzi, že mít nejlepší prospěch v osmičce ještě neznamená automaticky být premiantem na gymnáziu. V prváku nás bylo 37 a první diktát z češtiny jsme až na dvě výjimky měli všichni za pět. Čtyři chyby rovná se pětka. Ne jako na základce dvě mínus nebo podobně. Takže to bylo první vystřízlivění a impulz se nad sebou a svým přístupem k přípravě zamyslet. Na základce jsem se téměř nemusel učit, na gymplu jsem se musel přinutit se připravovat na jednotlivé hodiny. Jaká potupa, jsem si tehdy (blbě) myslel.

Gympl mi dal poměrně široký všeobecný rozhled do téměř všech přírodovědných oborů. Dále mi poskytl solidní základy spisovné češtiny, tak důležité pro úspěšnou e-mailovou komunikaci, a upevnil ruštinu, kterou jsme se tehdy od čtvrté třídy učili na ZŠ. Jako cizí jazyk jsem si vybral angličtinu před francouzštinou. Dnes bych volil stejně, ale ještě bych se učil jako doplňkové jazyky FJ a NJ. Angličtina mě provází celou profesní kariéru, ruštinu jsem po téměř třiceti letech oprášil a používám ji při obchodních cestách do zemí bývalého SSSR. Celkem se tedy domluvím, což je podmínkou úspěšného byznysu.

Jakub Unger

Špičkový novinář, spoluzakladatel Aktualne.cz, maturoval 1994

„Gymnázium Broumov pro nás všechny, děti končící základní školu těsně po listopadové revoluci, znamenalo první opravdové setkání se školní svobodou. Bylo nám umožněno mnohé (a dodnes se někdy bavím vzpomínkami, co vše nám v těch letech za zdmi školy prošlo nebo bylo laskavě prominuto). GyBroumov mě naučil postavit se svobodně na vlastní nohy a zároveň oběma pořád stát pevně na zemi. Když jednou, dvakrát za rok jedu zatáčkou pod tím důstojně vyhlížejícím a dnes i krásně opraveným domem, vždycky si na to vzpomenu. A taky na pomoc a přátelskou podporou mého tehdejšího učitele Karla Výravského, nyní ředitele gymnázia, který mi pomohl poznat, jak psát co nejpoctivěji. Tak, aby to lidi bavilo číst.

Aleš Ottmár

Diplomat, toho času v Kábulu, maturoval 2002

Broumovsko - můj kraj a místo, kam se rád vracím, kde mám přátele a kde je mi fajn. Genius loci Broumovska má mnoho podob, od historického benediktýnského kláštera, který je dominantou města Broumova, Teplicko-adršpašských skal - největšího skalního města v Evropě, po panenskou přírodu a krajinu, v které dominuje především barokní architektura a vesnická obydlí.  Je to právě duch místa, kvůli kterému se vracíme na nám blízká místa. Broumovsko pro mě bude navždy spjato s dětstvím a studentskými léty, které jsem strávil nejprve na Základní škole v Meziměstí a poté na broumovském gymnáziu. Člověk potřebuje vzpomínky, jako potřebuje vodu. Vzpomínky jsou pro nás zdrojem energie, motorem, který nás žene kupředu.

Často vzpomínám na to, jaké to bylo chodit po chodbách gymnázia jako student. Dívat se na krásné studentky běhající s rozevlátými vlasy a s usměvavou tváří po schodech. Nejednou jsme je pozorovali z ochozů. To Vám byl kolikrát tak krásný pohled! Jistě lepší než sledovat výrazy a chůzi učitelů nesoucí v rukou písemné práce. Znáte ten pocit drobného mrazení, když vstoupíte na místa, která dobře znáte, kde jste nechali kus svého já, kus své historie, ale už tam nepatříte? Podobný pocit mívám, když vstupuji velkými dřevěnými bytelnými dveřmi do budovy Gymnázia v Broumově. Kdo ví, zdali podobné pocity zažívali i Alois Jirásek, Alois Rašín či Stanislav Brandejs? Vstupujete na místa, která pro Vás i dnes hodně znamenají, právě pro to své já, které jste tam zanechali. Hledáte ho, vidíte ho, jak jde po schodech, jak se pohybuje po chodbách, jak sedí v lavicích a rychle se snaží dohnat učivo, které vidělo jen z rychlíku, jak je zkoušeno, jak nezná, jak tuší, jak ví a jak mu je hezky, jak vystupuje unavené a vyčerpané, ale přesto šťastné ze dveří, kde skládalo zkoušku z dospělosti. Hledáte ho všude a je Vám mrazivo po těle. Na starších nástěnkách narazíte na fotografii z výměnného pobytu v Anglii. Opět se pousmějete a jste dobiti energií. Potkáváte nové tváře stále krásně mladých a svěžích studentů. Pedagogický sbor zaznamenal drobné změny, ale genius loci broumovského gymnázia je stále stejný. Úroky z energie a píle, dá-li se to tak nazvat, kterou jsem na Gymnáziu v Broumově zanechal, si snažím vybírat stále, když se na Broumovsko vracím. Věřím, že broumovské gymnázium bylo a je podobnou holí v ruce cestou životem i dalším kamarádům a studentům, nejen mně.

Ing.Vladislav Židek

Úspěšný selfmademan - absolvent našeho gymnázia.

Mezi absolventy našeho gymnázia patří i jeden z nejúspěšnějších podnikatelů 90. let - ing.Vladislav Židek. Programátor Židek se dal se svou ženou Renatou do podnikání po roce 1989. Postupně se dopracoval k továrně na dětské plenky, která zaměstnávala více než 150 lidí - Zisoft Bobi. V roce 1996 prodal firmu koncernu Kimberly-Clark. Základní jmění firmy tehdy dosahovalo čtvrt miliardy korun.

Miroslav Šmejda

Absolvent gymnázia u zrodu nejlepšího piva světa

Absolutním vítězem v soutěži World Beer Awards 2013 - Londýn bylo pivo z náchodského pivovaru Primátor. Sládkem pivovaru je absolvent našeho gymnázia z roku 1991 Miroslav Šmejda.Vystudoval VŠCHT Praha, fakultu potravinářské a biochemické technologie, katedru kvasné chemie a bioinženýrství, obor pivovarství a sladařství. V roce 1996 nastoupil do Pivovaru Náchod a.s. jako technolog a od roku 2008 zastává funkci sládka - vedoucího výroby.

Hanka Lundiaková

absolventka našeho gymnázia, spisovatelka, akordeonistka a textařka.

Imago. Ty trubko!“  První román Hany Lundiakové byl nominován na literární cenu Magnesia Litera.

Pavla Kubečková, úspěšná producentka, získala Cenu české filmové kritiky, absolventka našeho gymnázia

Nejlepším filmem roku 2013 je snímek režisérky Agnieszky Hollandové o Janu Palachovi Hořící keř. Cenu české filmové kritiky získala za produkci filmu Pavla Kubečková, maturantka z roku 2005. Film také získal 14 nominací na cenu Český lev. Blahopřejeme ke skvělému úspěhu. (mk)

Po absolvování oboru žurnalistiky a mediálních studií na Karlově univerzitě a filmové produkce na FAMU založila produkční společnost nutprodukce a začala pracovat jako producentka na volné noze. Její krátký snímek Graffitiger byl nominován na studentského Oscara a nedávno pro HBO dokončila minisérii Hořící keř režisérky Agnieszky Holland. V současné době pracuje na novém televizním seriálu pro HBO a připravuje čtyři celovečerní dokumentární filmy.

Lenka Marková

Modely Lenky Markové stále úspěšnější

Absolventka z roku 2006 Lenka Marková se vypracovává v jednu z nejosobitějších designérek obuvi u nás. V mezinárodní soutěži Arts of Fashion Competition 2010 v San Franciscu získala v kategorii obuvi jednu ze tří nejvýznamnějších cen. Modely Lenky Markové nakonec získaly cenu Jerome Dreyfusse, kterou byla tříměsíční stáž v Paříži u designérů Julie Perrin a Jerome Dreyfuss pracujících pro firmu Hermés. Jedná se o světově nejproslulejšího výrobce ručně vyráběných módních kabelek. Od té doby Lenka posunula dále. Dnes patří k nejosobitějším návrhářkám bot, pracuje i pro firmu Deichmann, studuje také v Nizozemí.

„Na léta na gymnáziu mám mnoho nezapomenutelných vzpomínek. Toto osmileté období neprovázelo jen studium, ale i objevování spojené s dospíváním. Formování osobností se projevovalo různě, a tak to s námi učitelé neměli vždy úplně lehké. Na druhou stranu jsem patřila k těm, kterým se nepřipravenost nikdy nevyplatila, tudíž mi nic neprošlo zadarmo, stejně tak jako ve skutečném životě. Studium mi dalo vědomostní základ a rozhled, který v oboru, jemuž se nyní věnuji, není zcela běžný, ale já na něm mohu velice dobře stavět a toto všeobecné vzdělání vnímat jako velkou výhodu.

K profesním úspěchům bych vyzvedla zejména to, že jsem dokázala v oboru, ve kterém jsem se pohybovala dva a půl roku, vyhrát celosvětovou studentskou soutěž, která mne pak začala posouvat dál. Stala jsem se jednou z nejúspěšnějších studentek vysoké umělecké školy, aniž bych měla umělecké základy.

Na stážích jsem půl roku pracovala jako asistentka kreativního ředitele firmy Jerome Dreyfuss v Paříži, která se zabývá výrobou luxusních kabelek. Toto místo jsem však kvůli získání dalších pracovních zkušeností opustila. Následně jsem byla přijata na osmiměsíční stáž, profesionální školení, v oboru obuvnictví do Holandska. Také jsem spolupracovala s firmami Deichmann, Loints, zpracovávala trendy v obuvi pro firmy Pantone, CAT, Stella Luna, Both. Tyto zahraniční spolupráce jsem momentálně přerušila a nyní se plně věnuji dokončení magisterského studia v Čechách.“

Matouš Ringel

Matouš Ringel: Deset let od zlaté medaile

V letošním roce uplyne již 10 let od největšího studentského úspěchu v historii naší školy. Matouš Ringel tehdy vybojoval zlatou medaili na Světové fyzikální olympiádě v Jižní Koreji. Matouš po absolvování gymnázia vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK v Praze, dnes žije a pracuje ve Švýcarsku.

Jaroslav Weigel (1931)

Původním povoláním učitel výtvarné výchovy a dějepisu. Člen divadla od roku 1970, herec a scénograf.

Jaroslav Weigel studoval na našem gymnázium do roku 1948, pak přestoupil do Mladé Boleslavi (rodina se odstěhovala do Mnichova Hradiště). Dodnes na naši školu vzpomíná a účastní se vždy větších kulatých oslav vzniku školy.

Stanislav Klikar 

Stanislav Klikar - mistr republiky v paragladingu 2013

Stanislav Klikar (maturoval 2007) se v sezoně 2013 zúčastnil nejen závodů Světového poháru v paragladingu v Jihoafrické republice, ale jako mistr republiky i Mistrovství světa v Bulharsku. Na fotografii je Standa druhý zprava.

ProŠkoly.cz

ProŠkoly.cz

Testy rozumových schopností a testy volby povolání.

Heslo si vyžádejte e-mailem na ringel@gybroumov.cz.

Přijímací řízení

Pavla Kubečková
Pavla Kubečková, nositelka Českého lva

Newsletter

Chcete, abychom Vám zasílali novinky na e-mail? Napište Váš e-mail do formuláře a potvrďte. V případě, že již nemáte zájem o odběr novinek, stiskněte odebrat.


Jsme na FB