Septima několik minulých dní strávila na Pálavě v Nových Mlýnech. Atmosféra výletu byla opravdu veselá. Náladu nikomu nezkazilo ani neustálé prodlužování kilometrů („Je to kousek, asi jen 2,5 kilometru.“ „Ale tady na ceduli jsou napsaný 4, pane učiteli… “ „ ….“ ), ani občasné dějepisné nebo botanické vsuvky, které někteří z nás dokonce ocenili. Úsměvy trochu zmrzly, když jsme po 18tikilometrové „procházce za kulturou“ nenastoupili do správného autobusu a hrozilo nám dalších 14 km chůze, ale nakonec jsme si dali ještě jednu zmrzku a počkali hodinku na další bus. Program byl opravdu pestrý, avšak navzdory tomu několik jedinců podniklo i další výpravy, na kterých se nechali unášet kouzlem nočního Brna či omračující architekturou Břeclavi. Vzdělávací tým doplnil také náš nový kamarád - sklepmistr Viktor, odborník na víno a moravskou historii, který nám poskytl sadu podnětů k dalšímu studiu a zapáleně nám vyprávěl o svých školních letech, kdy konzumace vína byla nedílnou součástí školních osnov na „vinařské“ střední škole. Jsem přesvědčená, že každý z nás si tiše posteskl nad tím, že tyto informace neměl již před výběrem střední školy, a že se proto takzvaně „minul povoláním“.
Myslím, že i přes to, že každý občas netrefil do svého pokoje hned napoprvé (někdy ani napodruhé) a že ne každá škola spící ve stanech hned sdílela naše nadšení pro věc, jsme, více či méně, utužili vzájemné vztahy mezi sebou i učiteli a nikdo nemůže říct, že by celý výlet nebyl nabitý akcí a že jsme těch pár dní neprožili naplno. Jitka Uhnavá
