Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové pořádalo ve dnech 14. až 16. září Letní školu filozofie a společenských věd. Pracovníci Katedry filozofie a společenských věd naší škole nabídli přednášky pro studenty na téma, které by si sami určili vyučující filozofie. To nás s kolegyní Rambouskovou velmi zaujalo. Zvolili jsme témata k úvodu do filozofie, která se začíná vyučovat ve 4.A a v oktávě. Chtěli jsme studentům přiblížit vztah filozofie a vědy a vztah filozofie a náboženství, zvláště křesťanství.
O prvním tématu hovořil docent Martin Paleček v přednášce nazvané "Demarkační problém: má ještě dnes smysl rozlišovat mezi vědou a pseudovědou?“ V abstraktu své přednášky napsal: „Zdá se, jako by rozlišení mezi vědou a pseudovědou bylo pouze záležitostí vkusu nebo životního stylu. Jako by víra ve spolehlivost horoskopů či bájného vědění Toltéků sama svou opravdovostí a silou byla zdrojem spolehlivosti. Ve své přednášce se pokusím prokázat pravý opak. Na demarkačním problému ukážu důležitost racionálního vědeckého přístupu jak v teoretických, tak i praktických otázkách. Pokusím se podtrhnout jedinečnost vědeckého a racionálního přístupu v kontrastu k náboženským a lokálním zkušenostem, které jsou pro svou autenticitu vydávány za poznání. Demonstruji, v jakém slova smyslu můžeme nějaké poznání považovat za spolehlivé a v čem se ti, kteří se spoléhají na iracionální intuici nebo náboženskou zkušenost, mýlí. Na závěr představím kognitivní vědy jako směr vývoje bádání, který slibuje zrušení bolestné propasti mezi společenskými a přírodními vědami."
Abstrakt zní složitě, ale podání tématu bylo přiměřené středoškolským studentům, zajímavé a místy i zábavné.
O druhém tématu hovořil doktor Jan Černý v přednášce „Historický vztah křesťanství a emancipace/demokracie. V abstraktu jeho přednášky můžeme číst: „Filozofie náboženství nejčastěji zkoumá různé podoby racionálního oprávnění víry v Boha. Pro posluchače bez náboženského vyznání může být ovšem zajímavější jiný předmět zájmu filozofické reflexe náboženství – zkoumání toho, jak náboženská víra formuje lidské myšlení a kulturu včetně toho, jak se určité obsahy náboženské víry stávají součástí sekulární, nenáboženské kultury. Přednáška představí jednu z takových koncepcí, podle které jsou náboženské ideje judaismu a křesťanství původci lineárního pojetí dějin a myšlenky dějinného pokroku; tento pokrok je přitom v důsledku univerzalistického nároku biblického náboženství spojen s představou všeobecné lidské emancipace, která vytváří antropologické podloží moderního pojetí demokracie.“
I jeho přednáška byla zajímavá a vynikala logickou strukturou. Mě osobně nejvíce zaujalo precizní vysvětlení sekularizace křesťanského pojetí dějinnosti do evropského kulturního povědomí.
Jsem rád, že jsme nabízenou možnost přednášek „na míru“ využili, pro studenty byly obohacením i zpestřením běžné výuky a my jako vyučující můžeme na tyto přednášky navázat v naší výuce. Děkuji také pracovníkům Katedry filozofie a společenských věd UHK, kteří pro nás obě přednášky tak pečlivě připravili. A děkuji také našim studentům za příkladné chování na této akci.
Karel Výravský
