Dvouhodinovka uplynula tak rychle jako velká přestávka, nešlo totiž o žádnou vážnou nezáživnou přednášku na téma „úloha poezie v současném světě“, ostatně to by ani k Elsovi a ani ke studentům nebylo fér. Moji studenti jsou zvyklí se ptát, debatovat, zamýšlet se, a tak se ptali a zamýšleli, třeba nad tím, jak moc je poezie vážná a proč se tak pořád bere, že je vlastně jako umění velmi ekologická a udržitelná, že básnit znamená dívat se kolem sebe, že i textař je vlastně básník, že psát pod pseudonymem se u nás pořád neodpouští, že básník je velký, neboť měří 191 cm.…
Díky… klášteru za rezidence, málokterá škola má ve výuce literatury každý měsíc živého autora,Elsovi, že přišel, studentům za všechno.
ŠáRa
