Ze života studentů i učitelů Gymnázia:
Včera, to jest 27. 6. 2020, se jednou slepou ulicí v Broumově od rána rozléhal kotěcí nářek. Po silnici chodili lidé a jeden druhého se ptali, jestli někdo z nich neví, čí to mrně může být. Někteří se dokonce pokoušeli toho bázlivého tvorečka odchytit - jenže jak to kotě bylo maličké, tak bylo hbité a ostražité. A vešlo se do každé škvírky v zaparkovaných autech, pod keři i mezi ploty. A tak naříkalo a naříkalo. A večer přišla bouřka. Déšť a smršť blesků i hromů. A kotě stále unikalo a naříkalo. Tak se do ulic za temné noci vydali tři obětaví lovci, kteří se nezdráhali v lijáku ozářeném jen občasným bleskem ulehnout na zem a šmátrat v podvozku zaparkovaného vozidla. Po několika desítkách minut trpělivé spolupráce se kotě uchýlilo do úkrytu za předním blatníkem, kde se po chvíli zuřivého, ale k smrti unaveného prskání konečně podvolilo. Když se zpod auta vynořila ruka s malým, promočeným a zabláceným klubíčkem, všem třem lovcům, kteří zůstali venku takřka do půlnoci, se na tvářích rozhostily úsměvy. Promočení na kost, vyválení a rozlámaní strnulým číháním v ne právě pohodlných polohách, věděli, že teď už je dobře a drobeček dnes přenocuje v suchém pelíšku, s bříškem plným mlíčka a šunky. Díky za velikou trpělivost a obětavost lovci Honzovi Kovaříkovi a lovkyni-navigátorce Šárce Novotné. Ta chundelatá kulička žije a má se dobře. A dostala pracovní označení Macula - latinsky Skvrnka - podle tmavé skvrnky na zádech.
(Michal Hnyk)
