Tomáš Kutěj: Prostředí gymnázia zásadním způsobem ovlivnilo můj profesní život

Svět jedniček a nul mě fascinoval už před tím, než jsem nastoupil na gymnázium. Každopádně až tam se pro mě práce s počítačem změnila ve skutečnou vášeň. Prostředí, které jsme na gymplu tehdy měli, dost zásadním způsobem ovlivnilo můj budoucí profesní život. Dnes pracuji ve vlastní úspěšné IT firmě, pečuji o vinohrad a k tomu ještě studuji vysokou školu.
Do dneška vlastně těžím z přístupu, který na nás učitelé na gymnáziu aplikovali. V podstatě se od nás od prvního dne vyžadovala samostatnost a odpovědnost. Jasně, přistupovali jsme k tomu různě v různém věku. Z dnešního pohledu ale vidím, že to byla skvělá příprava na budoucí život. Takže zpětně děkuji všem, kteří se mnou měli tu trpělivost a vlastně se i omlouvám těm, které jsem tou dobou trápil.
Společně s několika spolužáky jsme se učili programovat a vytvářeli všemožné aplikace. Pamatuji se například, že jsme tehdy udělali systém na plánování suplování. Bylo pak hodně zajímavé přijít na gympl několik let po maturitě a zjistit, že se stále používá. Dnes už na to máte určitě lepší aplikaci. Nebo se pletu?
Před maturitou jsme například vyrobili interaktivní aplikaci, ve které jsou fotky z našeho studia a historická čísla Gymnazijních novin, které jsme tehdy vydávali. Mám tušení, že jedna kopie tohoto CD-ROMu (dneska už to asi nikdo nikde nepřehraje) je uložena v kronice gymnázia. Schválně, zkusíte ji najít?
Po maturitě jsem ještě stihnul jít na vojnu a pak se naplno vrhnul do práce v IT. Pracoval jsem nejdříve v původní české firmě. Po třech letech jsem dostal nabídku z Microsoftu. Vyzkoušel jsem si tedy práci v malé firmě i v giga korporaci. Obojí má své pro a proti a obojí je úžasná škola.
Po deseti letech v Microsoftu jsem se rozhodl odejít a založit firmu vlastní. Myslím si, že IT je velmi atraktivní obor. A tak vznikla manica. Malá a ryze česká konzultační společnost. Soustředíme se na to, aby potenciál, který v těch chytrých krabičkách je, lidé skutečně využívali. To by ale bylo na hlubší a mnohem delší povídání. Pracujeme pro největší a neznámější značky na českém i zahraničním trhu a neustále se učíme.
Po čase jsem do manicy přizval ještě další kolegy Honzu a Helenu, kteří se mnou dnes firmu spoluvlastní a rozvíjí. Nejsou to ale jediní moji kolegové, celkem nás je skoro 30. Myslím si, že jsme úspěšní. Ale snažíme se k tomu, kde jsme, přistupovat s pokorou. Máme skvělý tým, a to se podepisuje na výsledku. Každá firma má své DNA, a tady se vrátím k tomu, co jsem napsal hned na začátku. U každého kolegy předpokládám samostatnost a odpovědnost. Chce to odvahu, ale dlouhodobě se to vyplácí. Hodnota společnosti je dána právě lidmi, kteří v ní pracují, rozvíjejí se a rostou.
Po letech jsem ke své IT vášni přidal ještě jednu. Uhranul mě svět révy a vína. Dálkově studuji inženýrský obor Vinařství a vinohradnictví na Mendelově univerzitě v Brně a stal se ze mě vinař. Mám za sebou třetí sezónu péče o vinohrad a výroby vína. Mimo jiné až teď jsem pochopil, že studovat je skvělé – no a vzhledem k tomu, že je mi 40, tak to mi to trvalo fakt dlouho.
P. S. Pokud vám oči tahá skutečnost, že jméno firmy manica píšeme s malým m tak ano. Máme to tak, možná je to nějaká revolta k pravidlům českého pravopisu.
Tomáš Kutěj    https://manica.cz/