Studovali na gymnáziu - úspěšní absolventi - novinář Ladislav Pošmura

"Rozsvítilo se mu za minutu dvanáct. Kdyby v budově gymplu visely fotky absolventů, mohla by být tato věta vytesaná u mého štítku. Do primy jsem nastupoval jako šprt, v oktávě končil jak lempl. Studium nešlo podle plánu, propad byl pozvolný, ale zřetelný. Víc než sezení v lavicích mě bavil čas s kamarády, holky, filmy, fotbal nebo později posedávání po hospodách a vymetání všemožných mejdanů. Často jsem ve škole trčel nad propastí, nedostatek talentu v matice nebo fyzice jsem nedoháněl pílí, ze známkování měl trauma.
O to víc si zpětně cením, že mě v době těžký puberty učitelé podrželi, ať už to byl třídní Honza Strašil nebo ředitel Karel Výravský. Mohli mě zaříznout a školu bych nedodělal, ale neudělali to a já jsem jim dodnes vděčný. I díky mé zkušenosti si myslím, že právě schopnost kantorů provést studenty složitým obdobím dospívání je jeden z nejdůležitějších úkolů, a věřím, že stejně jako za mých časů to i dnes dělají v Broumově dobře.
Před maturitou jsem zabral a nakonec zdárně odmaturoval. Přestože jsem pak vystudoval bakalářskou politologii a mezinárodní vztahy v Plzni a magisterský obor politologie v Brně, dodnes cítím, že mám vůči broumovskému gymplu dluh, který nesplatím. Podvědomí nezalžeš. A tak se mi dodnes občas zdá, že jsem zpátky v lavicích. Smysl toho snu je vždy téměř totožný. Pokud to tentokrát neudělám pořádně, žádný můj další úspěch, který přišel později, se nepočítá.
A to by byla škoda. Jestli mi totiž někdy něco už na gymplu šlo, byl to sloh. Zpětně děkuju i svému učiteli češtiny Milanu Kulhánkovi, že můj skromný talent ocenil a snažil se mě přimět, abych se zlepšoval. Plastickým a emotivním výkladem ve mně taky pomohl probudit zájem o historii, knížky nebo politiku, a proto není až takové překvapení, že jsem nakonec to lepší ze sebe skloubil a své místo našel v novinařině.
Schopnost napsat pár vět, aby měly hlavu a patu, rozhodla před mnoha lety o tom, že mě vzali do redakce MF DNES, kde jsem se snad trochu naučil řemeslu. Svým způsobem jsem ale z broumovského gymplu nikdy neodešel, a proto vám mávám z poslední řady, kde jsem seděl, pokud jsem tam zrovna byl.
Gympláci, držte se! Věřím, že pokud budete potřebovat, vaši současní učitelé za vámi budou stát stejně jako tehdy za mnou"
                                                                                                                                              Láďa Pošmura
P.S. Náš úspěšný absolvent je jen dokladem toho, co tvrdím každou druhou hodinu. Známky jsou jen číslo, odráží jen současnou práci, nejsou žádným lístkem do zářné budoucnosti. Bude rozhodovat tah na branku, umění chtít a nevzdávat se. (mk)