Věděli jste, že k předním českým hudebníkům na jazzové scéně patří absolvent našeho gymnázia Michal Hrubý?
1. Český rozhlas tě označil za nejvynalézavějšího českého hudebníka volné improvizace. Souhlasíš s tím?
No jo, copak novináři…
2. Maturoval jsi u nás 1991, kam šly tvoje kroky po maturitě?
Po maturitě jsem šel studovat do Prahy na Filozofickou fakultu UK, obor historie – bohemistika, studium jsem však z části dobrovolně předčasně ukončil. Pak jsem dělal kulisáka, pak jsem byl na vojně, pak jsem dělal recepčního a zároveň korektora/redaktora pro nakladatelství Dauphin, pro něž dělám dodnes. Také jsem dělal korektora v novinách a časopisech (Svět motorů, Lidové noviny, Euro, Profit). Od roku 2011 do roku 2022 jsem dělal šéfredaktora nakladatelství Volvox Globator a od toho roku jsem na volné noze a rediguju a hraju.
První kapelu jsme s kamarády založili již na gymplu, jmenovala se Sveřepé prase. Hráli jsme garážový bigbít. V Praze jsem nejprve založil kapelu Neočekávaný dýchánek. Tu jsem opustil v roce 1995 a založil jsem kapelu Kapitán Kajman, která fungovala do roku 2008/2009. Obě hrály world music (nebo tak něco). Od roku 2010 hraju především free jazz a volnou improvizaci (Trio Salaš, Jazz Khonspiracy aneb Tichý Hrubý Schneider +, Prázdné hory jsou plné větru a deště, Romanovská Tichý Hrubý, Fahrzavö, Kvadrata Supro, duo Drtina Hrubý a různé další příležitostné kapely), ale s kapelou Květovaný kůň aneb Hanzlová Svoboda Tichý Hrubý jsme několik let hráli písnička Karla Reinera, které napsal v Terezíně do hry Ester, a také jeho cyklus dětských písní Květovaný kůň.
3. Co se ti vybaví, když se řekne Gymnázium Broumov?
Košťál a Holý – tedy nic pěkného.
4. Dal ti nějaký učitel něco do života?
Tak určitě, ale těžko říct který a co. To možná zní divně, ale je to tak. Když se s někým potkáváte čtyři roky téměř denně, tak vás musí nějak ovlivnit, ale je těžko poznat jak.
Měl jsem rád Prchala, Chmelařovou a Cikrytovou, ti mi připadali normální. Učitelům jsme zásadně říkali jen příjmením, tak je tak uvádím i tady, byť vím, že jsou to pan Prchal, paní Chmelařová a paní Cikrytová.
Tolik Michal Hrubý. Našeho absolventa můžete vidět na besedě se spisovatelem Milošem Doležalem 23.září. (mk)
