" K psaní povídek jsem se vlastně dostal náhodou. Během období mého dospívání jsem rád četl básně od Jiřího Ortena či Jiřího Wolkera, a dokonce jsem i nějaké tvořil. Ovšem spokojenost z výsledků se nikdy nedostavila. Básně mi přišly stále suché, trpké a občas nic neříkající. To se změnilo v momentě, kdy mi můj starší bratr doporučil sbírku povídek ′Dubliňané′ od autora Jamese Joyce. Zkusil jsem tedy nedávno a zcela výjimečně přepsat jednu z nepovedených básní na kratší povídku. Posléze jsem dal povídku přečíst lidem ve svém okolí, a vzhledem k nečekaně dobrým ohlasům se z výjimky stala vášeň. Proto jsem 20.9. měl možnost s jinými autory přečíst své texty na akci ′Noc literatury′ pořádané Petrou Kultovou.
Mezi mou největší literární inspiraci bych zařadil: Franze Kafku, Jamese Joyce nebo Johna Steinbecka.
Mimo literaturu se již několik let aktivně věnuji hudbě. Hraji na kytaru v začínající metalcorové kapele ′All that’s left to burn′ " Tolik Šimon, ukázku z jeho tvorby přinášíme zde:
Moucha
Už je to několik minut, co pozoruji mouchu poletující v naší třídě. Každý ze spolužáků na ni nadává, jak ho tento blanokřídlý hmyz obtěžuje. I mně se ze začátku hnusila, ale čím déle ji pozoruji, tím víc jí rozumím. Létá tak volně, tak vesele. Cítím tu její zvědavost a popravdě jí uvnitř své duše závidím. Není to ten chamtivý typ závisti, nýbrž touha cítit volnost, na místo toho, abych tu seděl v lavici a řešil poněkud nezáživné, mně nic neříkající rovnice.
