V celostátním polském literárně-uměleckém časopise "Fraza" (vychází v Rzeszowie) vyšel článek věnovaný zejména knížce našeho bývalého studenta Martina Klusoně "Prasopolis". Ivona Matuszkiewicz učí na našem gymnáziu anglický jazyk, Martin Klusoň maturoval 2010. (mk)
Článek zde:
Iwona Matuszkiewicz – učitelka, spisovatelka a literární vědkyně;
výňatky z článku: „Dystopie (středo)evropské a česká populární literatura – román Martina Klusoňě Prasopolis“ Fraza nr 1-2 (119-120) 2023
· „Čím je titulní Prasopolis? Jde o město-stát s jasně vymezenou identitou, jehož „etnikum” tvoří antropomorfizovaná prasata. Na vrcholu hierarchie této polis[1] stojí všemocný šéf korporace Piglet, působící v potravinářském průmyslu a zabývající se produkcí a prodejem lidského masa. Jeho autoritu udržují bezprostředně mu podřízené společenské instituce: církev, lokální firmy, škola, policie, média, a dokonce i místní zoo. Vše ve státě je ovládáno povšechně panující ideologií a zároveň náboženstvím, nazývaným alibismus“.
· „Autor Prasopolis buduje svou antiutopii na základě českých reálií, jež důvěrně zná (u Orwella byla výchozím bodem realita anglické provincie). A tak jsou mladší obyvatelé prasečího polis studenty Prestižního Pigletova gymnázia, tajná setkání vyznavačů nové víry, veganských „pravdo-láskařů”, se odehrávají v Katedrále sv. Peppy, zprávy o aktuálních událostech poskytuje deník příznačně nazvaný Včera (narážka na populární deník Dnes). Pozice Pigleta, lokálního magnáta v oblasti politiky, byznysu a médií, a jeho dřívější, v retrospekci představené rodinné vztahy (zejména s otcem), připomínají aféry někdejšího českého premiéra Andreje Babiše. Rodinné setkání na statku popsané v kapitole Velká tlustá zabíjačka odráží typické rysy polarizace české společnosti na linii „venkov” – „pražská kavárna”. Klusoňova kniha tak v sobě spojuje prvky satiry společenské (velkoměstská a provincionální mentalita, rodinný život a práce v korporaci, patriarchalismus a feminismus) a mravní (tradiční masité stravování a veganství, domácí násilí, gender/queer problematika – travestitismus a transvestitismus[2])“.
· Autor „prasečího” podobenství-paraboly svobodně žongluje se současnými módními ideologiemi a zvířecí alegorii používá k odhalování stále se opakujících manipulačních mechanismů, v jejichž základech leží všeobecná ignorace, touha po moci a bohatství: „Nezájem je největší motor naší krásné společnosti. Tedy kromě touhy po moci a bohatství”[3].
Autor Prasopolis se svobodně pohybuje ve světě klasiky i popkultury a inteligentně a rafinovaně buduje distopický thriller. Zároveň v anturáži ideově módních trendů a narážek na českou společenskou a politickou realitu tvoří satirickou parabolu, jejímž hlavním poselstvím je myšlenka, že pravda, navzdory všemu, nezvítězí[4]. To je odvážné a děsivé tvrzení, zejména čteme-li jej v debutu mladého tvůrce
[1] Sarkastická narážka na starořecký koncept města-státu, v němž zásadní rozhodnutí činilo národní shromáždění.
[2] V Klusoňově knize se objevuje Človíček převlečený do podoby „travestitního dítěte“. Viz. Prasopolis, s. 198. https://www.spektrumzdravi.cz/zivotni-styl/transvestita-a-travestita-pojmy-ktere-se-casto-zamenuji-avsak-jsou-velmi-rozdilne
[3] Ibidem, s. 218.
[4] Mějme na paměti emblematický slogan Čechů, který vyslovil jejich náboženský reformátor Jan Hus: „Pravda zvítězí“.
